Fasády jsou významným architektonickým prvkem každé stavby. Fasády jako plášť budovy ovlivňují jejich estetické vnímání a často bývají tím jedním z mála odlišujících prvků té které stavby. Fasády tak v podstatě určují charakter urbanistického prostoru. Extrémně viditelné je to zejména u historických center měst, kde dotvářejí tvář genia loci. Fasády ale nemají ale jenom estetickou funkci, významným prvkem je i ochrana před nepřízní počasí a tvorba mikroklimatu v budově.V našich končinách se nejčastěji setkáte s fasádami s povrchovou úpravou omítek. Dělíme je obvykle na:
Minerální omítky
Základem je pojivo a písek. Pojivem může být vápno, cement nebo sádra. Tento typ fasád je třeba opatřit nátěrem. Někdy se můžete setkat s tzv. šlechtěnými omítkami, jsou již zabarvené a obvykle je již není třeba natírat, jsou více vodoodpudivé.Patří mezi velmi rozšířené, ať už u starších budov nebo novostaveb, ale také v případě rekontrukcí. Naopak následujcící typ omítky se pro rekonstrukce fasád nehodí vůbec…
Disperzní omítky
Narozdíl od minerálních omítek jsou zcela vodoodpudivé a velmi osolné proti povětrnostním podmínkám. Pojivem totiž není cement nebo vápno, případně sádra, ale umělá pryskyřice. Mohou být proto výrazně tenčí, vyrábějí se již v barevných odstínech a proto je není třeba natírat. Také jsou pružné.
Izolační omítky
Pokud hledáte omítku s dobrými tepelně-izolačními vlastnostmi, ideální jsou minerální omítky s lehčenými přísadami. Do izolačních omítek se přidává například kermazit, perlit, pemza nebo extrudovaný polystyren. Díky tomu je zde zaručena až několikanásobně vyšší izolační funkce, než u běžných minerálních omítek.
Sanační omítky
Pokud máte tu smůlu, že váš dům leží v lokalitě, kde se potýkáte s vlhkostí, pak zapomeňte na omítky minerální či disperzní a sáhněte po fasádě s omítky tzv. sanační. Sanační omítky jsou vysoce porézní a velmi dobře propouští páry. Fasáda dobře dýchá. Voda se díky této specifické vlastnosti sanačních omíte odpařuje rychle, takže se plísně nestačí vůbec tvořit.
Silikátové omítky
Dobře paropropustné a hydrofobní jsou také fasády se silikátových omítek. Jako pojivo se zde používá draselné vodní sklo. Podobně jako disperzníá omítky se vyrábějí zabarvené a jsou ideální pro opravy a rekonstrukce, zejména u hystorických budov.
V posledních letech se můžeme setkat i s méně obvyklými fasádami. Jde zejména o tzv. bio fasdády nebo ekologické fasády. Jde de facto o původní přírodní cestu. Ekofasády neobsahují žádné chemické přísady a jsou smíchané jen z hlíny a písku. Jsou přirozené, jak jen mlže bát fasáda s přírodních ingrediencí – výborně reguluje vlhkost, má výtečné termoizolační vlastnosti – drží totiž teplo a jsou při práci dobře přilnavé, lze je nanášet na téměř všechny povrchy – od kamene přes cihlu až po dřevo.
Pravým opakem ekologických fasád jsou zateplující fasády. Jedná se o lepené fasády nejčastěji z minerálních desek nebo polystyrenu. ty jsou přichyceny na budovu různými způsoby, patří však i díky štědrým státním dotacím mezi dnes nejrozšířenější systémy. Jsou levné a rychle aplikovatelné. Na druhou stranu, pokud je zateplení provedeno neodborně, dům prakticky nedýchá, fasáda je neprodyšná a to se projeví nepříznivě zejména na mikrofloře uvnitř budovy.
Třetám typem jsou zavěšené fasády. Jak již název napovídá jde o zavěšený systém, mezi budovou a vnějším pláštěm je škvíra, která funguje k odvětrání vlhkosti. Na budovu se připevní tzv. rastr z kovových, hliníkových nebo dřevěných latí, na který se následně uchycuje samotný plášť. Ten může bý skleněný, kovový nebo třeba betonový či keramický. Zavěšené fasády jsou dražší, často se s nimi setkáváme u moderních budov.